Jaký kabel pro pro přenos DC 30V/500A na cca 8. metrech?

[Radim Blaťák]

Jaký typ kabelu by se nejlépe hodil na aplikaci, kdy je potřeba s ním občas manipulovat a potřebuji přenést 30V/500A na délce cca 8m.
Jde o kabel, který by měl být zapojen do DC zdroje a následně se bude zapojovat k zařízením, které přijedou na linku na opravu.

[František Janeček]

Svařovací kabel.(H01N2-D)

[Jan Bocek]

Svařovací kabel.(H01N2-D)

To je správná volba,
H01N2-D, je  velice ohebný,  na příklad kvadrát 95, kde je 2223 x 0,21 drátků,
je to speciální svařovací kabel pro přenos vysokých proudů.....

[Radim Blaťák]

Tak přesně takové info jsem potřeboval. Ta manipulovateln ost je tam důležitá.   .

[Jan Bocek]

Tato kabely se běžně používají u nabíjecích stanic pro AKU vozíky
kde platí ČSN EN 50272-3 ( dříve 36 4380)

nabíjecí proudy jsou sice do 120A, ale zkratové proudy při 800 - 1000 Ah baterkách
jsou značně vysoké.

požívají se také kabely třídy H01ND2 s velkou ohebnosti ( do napětí 120V)
vždy záleží na počtu a průřezu drátků v kabelu

[Vít Rotrekl]

Celkem dobře ohebné jsou i kabely 1-CHBU, jsou sice na jmenovité napětí až do 1kV. Jsou celkem těžké.

[Martin Kurka]

Podle úbytku z grafu je inflexní bod někde mezi 70-90mm². To je přibližně místo, kde za slušný peníz (optimální průřez) dostanete rozumné ztráty. Lépe řečeno, bod, kde se to láme.
Takže    staré praktiky, jako kolega Bocek, kteří 95mm² vystřihnou odhadem, jen tak mimochodem. Tomu se říká technický cit a ten každý nemá.

Pro takové proudy a malé napětí je důležité z čeho a co to napájí.
Je-li to "z čeho" elektronický zdroj s napěťovými a proudovými svorkami s možností dodávky vyššího napětí až 35V, pak je optimální přidat k silovým vodičům tenké cca 1,5-2,5mm² snímací vodiče a pak se průřez silového kabelu může snížit až na 35mm² .

Pokud to "co to napájí" není citlivé na přepětí, lze napětí zdroje zvýšit až na 33V a použít únosné a "únosné" kabely 50mm². Pak bude při plném proudu 500A na spotřebiči 30V.

Ale pozor, strašně moc záleží na tom, jak kabelu budou zakončené a připojené. Naši předkové v galvanizovnách to dříve řešili tak, že konce kabelu rozpletli a připájeli 4-5-6 kabelových ok na menší průřezy a končili a začínali masivní měděnou sběrnicí, na kterou svorníky připevnili ono množství ok. Přitom dodržovali shodné délky pramenců do ok.
Ono totiž použijte-li jediné oko na 500A, pak takové oko je je určené pro 230, nebo 400V rozvody, kde vás úbytek až 0,5V na přechodu oko kabel svorník-sběrnice nepoloží. Je to jen 250W, které masa mědi krásně vyzáří a odvede.
 

[Jan Bocek]

Pro takové proudy a malé napětí je důležité z čeho a co to napájí.
Je-li to "z čeho" elektronický zdroj s napěťovými a proudovými svorkami s možností dodávky vyššího napětí až 35V, pak je optimální přidat k silovým vodičům tenké cca 1,5-2,5mm² snímací vodiče a pak se průřez silového kabelu může snížit až na 35mm² .

Pokud to "co to napájí" není citlivé na přepětí, lze napětí zdroje zvýšit až na 33V a použít únosné a "únosné" kabely 50mm². Pak bude při plném proudu 500A na spotřebiči 30V.

Optimalizace průřezu je velice zajímavá kategorie z hlediska úbytku. Z hlediska ceny je to ale zanedbatelné, protože cena baterky na příklad  Silver Rack 48V/500Ah váží 386 kg a stojí jen 12 300 USD. A Lithium Battery Pack 48V/800 Ah váží jen 56 kg ale stojí 20 000 USD.

Proto pořádná regulace a snímání napětí přímo na svorkách baterek je velice důležitá. Na příklad nabíjecí stanice od Hawker Powertech jsou takto řešeny. Dodávají je i s celým kompletem kabelů s konektory.

Připojování kabelů a konektorování je speciální kategorie technologie.
Pro proudy 500-1000 A se obvykle používalo více paralelních kabelů.
Setkal jsem se ale u military techniky, že i kabely na příklad 16 mm2
rozplétali a použili 4 malé kabelové očka, které připojili na sběrnici.
Vždy mi to bylo divné....a to byly postříbřené kabely.
Zde to ale Martin Kurka vysvětluje....
Volba kabelu v praxi.
Staří praktici na válcovnách mne naučili, že při malých délkách
a hlavně řešení poruchové situace, se volí u Cu kabelu 5-8 A /mm2.
A při délkách do 10 metru bych se nebal jít na 10/12A. Pak jsem vždy
zkoušel, jak dlouho udržím sevřený kabel pod zatížením.
Když minutu, tak je to O.K. i bez termovize.

Ale pan Radim Blaťák nebude asi nabíjet baterky, ale zkoušet jiné pohony.
Přesto dostal jak typ, tak ještě i zdůvodnění na optimalizaci průřezu.
Diskuse na Elektrice se dostává do správných mantinelů.  je 

[Ján Šebík]

Pri stanovení prierezu káblov treba vychádzať z požadovaného napätia na koncoch vodičov pri zaťažení prúdom 500A. Z dovoleného úbytku vám podľa ohmovho zákona vyjde prierez vodičov. A potom by som riešil typ vodiča. Predsa len požadované výstupné napätie na koncoch vodičov pri prúde 500A je dôležitejšie ako manipulácia s vodičmi